Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Želva malovaná 
ObrazekObývá jih Kanady a východ USA. Dorůstá až do velikosti 25cm přes krunýř. U samic je zbarvení méně výrazné než u samců, kde je karapax zbarvený do černa, ve předu se světlými místy. Žlutá skvrna za očima je výraznější u mláďat a samic. Přední končetiny jsou žlutě páskované. Samice snáší  převážně v květnu až červenci, ale v teplých akvateráriích snese i v zimních měsících. Snůška obsahuje 10 až 12 vajec.

Želva nádherná
ObrazekPochází ze střední a východní části USA a severovýchodního Mexika. Typickým znakem je červený proužek po stranách hlavy a krku. Samice dorůstá až 30 cm, zatím co samec jen 22 cm.. Nejraději se sluní  na plovoucích nebo částečně do vody ponořených kmenech stromů. Samice snáší v rozmezí duben až červen cca 2 - 15 vajec. Mláďata se líhnou asi po 70 dnech.

Kožnatky
Různé druhy pocházejí ze Severní Ameriky, Afriky a Asie, kde se Obrazekzdržují ve sladkých i smíšených vodách. Na první pohled je patrné, že krunýř je pokryt kůží , mezi prsty má plovací blány a nozdry jsou trubičkovitě protažené.


Želva bahenní
Želva bahenní je jedinou přirozeně divoce žijící želvou na našem území. Oblast jejího rozšíření ukazuje mapka nahoře. Lze ji nalézt Obrazekve většině zemí Evropy kromě Skandinávie, v severní Africe a Blízkém Východě. Tato želva je silně chráněna na většině tohoto území, Českou Republiku nevyjímaje. Mezi chovateli se vyskytuje poměrně často.



KARETY

Kareta pravá
Kareta pravá je jednou z nejmenších mořských želv. Její délka je Obrazekpřibližně 60 až 80 cm. Pozná se podle karapaxu, který má střední podélný kýl a zubaté okraje. Dožívá se vysokého věku. Svůj úzký zobák používá k lovu hub, měkkýšů a jiných živočichů žijících na korálovém útesu nebo u dna. Kvůli krásné výzdobě štítu byla téměř vyhubena a dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy.


Kareta obrovská

Kareta obrovská, která je jednou z největších mořských želv, byla kdysi hojně rozšířena v teplých vodách mnoha světových moří. ObrazekDnes žijící jedinci představují pouhý zlomek někdejších stavů. Je to až 140 centimetrů dlouhá mořská želva s oválný a masivním kaparaxem. Krunýř je olivově hnědý, často tmavě mramorovaný. Šupiny na horní straně hlavy jsou světle orámované. Žije v tropických a subtropických mořích, při evropských pobřežích se vyskytuje výjimečně. Nejčastěji obývá mělké příbřežní vody s chaluhami a mořskými řasami, vyplouvá však i na volné moře.


Karetka novoguinejská
Tato vzácná čistě vodní želva s kožovitým šedozeleným carapaxem Obrazeka bílým plastronem žije převážně na jihu Nové Guineje a v nejteplejší protilehlé části Austrálie. Svými veslovitými předními končetinami se podobá mořským želvám, ale jejím ekologickým optimem jsou sladkovodní říční systémy. Proniká ovšem až do moře. V dospělosti může dosáhnout délky krunýře 60 cm. Je kousavá, agresivní, při chovu v zajetí velmi choulostivá na stres a nemoci.


KOŽNATKY A KOŽATKY
Kožnatka čínská
Kožnatka čínská (Pelodiscus sinensis) patří mezi želvy Obrazekskrytohrdlé. Celkově má tato čeleď 14 rodů, dále dělených na 23 druhů. Stejně jako u všech kožnatek má carapax a plastron pokryt spíše kůží než tvrdými štítky. Krk a hlava jsou dlouhé a protáhlé, štíhlý čenich dovoluje želvě se pohodlně nadechnout i na dně mělkého jezera či řeky. Vyskytuje se převážně ve východní Asii.


Kožatka velká
Kožatka velká je kriticky ohroženým druhem želvy. Je 1,3-1,8 Obrazekmetrů dlouhá. Její hmotnost může dosáhnout až 800 kg, proto je také největším druhem želvy na světě. Cestuje na dlouhé vzdálenosti, může se zatoulat i přes 4800 kilometrů daleko. Kožatky pronikají do chladných vod ve vysokých zeměpisných šířkách díky schopnosti vytvářet do určitého limitu vlastní teplotu. Od ostatních mořských želv se liší nejen velikostí, ale také tím, že jejich krunýř je úzký a kožitý a nemají drápy na ploutvovitých končetinách. Živí se zejména medúzami, proto mají v hrdle přizpůsobeny trny, které zabraňují kluzké kořisti uniknout. Dokážou se potopit i do hloubky 1 000 metrů. Kožatky velké vyhrabávají svá hnízda na písčitých tropických plážích.


TEREKY A KLAPAVKY

Tereka africká
Tereka africká obývá plochu většiny Afriky. Žije v mělkých, pouze Obrazekdočasně zavodněných plochách. Neumí plavat, a proto chodí po dnu. Dospělé želvy dorůstají kolem 25 cm délky karapaxu a hmotnosti do 2 kg. Samice snáší okolo 15 vajec. Mláďata se líhnou po 80 - 90 dnech.


Tereka jednovousá

Tereka jednovousá je jedna z velkých jihoamerických říčních želv. Má černý nebo hnědý karapax (krunýř). Po stranách hlavy má žluté skvrny, které jsou nejzřetelnější u mláďat. Samice může být až dvakrát větší než samec. Vyskytuje se v povodí Amazonky, J.Ameriky a v přítocích velkých jezer.(foto není k dispozici)


Klapavka žlutavá
Klapavka žlutavá dostala své jméno díky svému žlutému hrdlu. Olivově hnědý carapax, je nízký, plochý a oválný, každý štítek je tmavě olemovaný. Má malou špičatou hlavu a na bradě má dva výrustky. Vyskytuje se na jihu Severní Ameriky, v mělkých, pomalu tekoucích prérijních tocích. (foto není k dispozici)


Klapavka obecná
Klapavka obecná patří mezi malé druhy želv, krunýř dosahuje Obrazekdélky pouhých 14 cm. Má olivově hnědý až černý carapax. Dobře vyvinuté nohy pomáhají klapavce při šplhání po kmenech stromů spadlých do vody. Při uchopení do ruky často vylučuje z pachové žlázy ostře páchnoucí výměšek. Je rozšířená v jižní Kanadě a na východě a jihovýchodě USA. Většinu času tráví v mělké vodě rybníků a menších říček, pokud mají bahnité dno.


KAJMANKY

Kajmanka supí
Rozšíření kajmanky supí je mnohem omezenější, než je u Obrazekkajmanky dravé. Vyskytuje se přes Louisianu po Arkansas, v přilehlých oblastech Tennessee, Kentucky, Missouri, Kansasu, Oklahomy a Texasu. Kajmanka supí dosahuje pohlavní zralosti ve věku mezi 11 a 13 lety, při délce krunýře cca 35 cm a hmotnosti mezi 7 a 9 kg. Samci dorůstají větší velikosti (i přes 70 kg) než samice (do 23 kg). Největší délka karapaxu může dosáhnout okolo 75 cm. Hlava kajmanky supí je velká se silnými čelistmi, zakončená obráceným hákem. Na jazyku má růžový výrustek v podobě červa, kterým láká ryby. Ty pak loví bleskovým chňapnutím.


Kajmanka dravá
Kajmanka dravá obývá rozsáhlou oblast mezi Kanadou, ObrazekSkalistými horami a Ekvádorem. Žije v bažinách, stojaté vodě, v jezírkách. Neplave příliš dobře. Živí se hmyzem, rybami, žábami a jinými obojživelníky. Dospělé želvy dorůstají i přes 40 cm délky karapaxu, který má olivově zelenou až hnědou barvu a hmotnosti až 40 kg. Rozdíly mezi pohlavími jsou minimální.