Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Pokud zvolíme příliš hlubokou, hrozí nám utonutí želvy. Někdo může namítnout, že je sice vysoká, ale dává tam méně vody. To je sice pravda, ale pokud máme vysoký okraj, může při zdolávání překážky želva přepadnout zpět do misky a opět skončit na zádech. Pokud se jí nepodaří navrátit zpět, hrozí utonutí i při relativně bezpečné hloubce. Když se želva vysílí, spadne jí hlava dolů a u malé želvy stačí 1,5cm vody a hlava želvy skončí pod vodou.

Při normálních okolnostech je to bezpečná hloubka i pro malou želvu, v poloze na zádech velice riskantní. Proto do misky patří například kámen, aby želva při snaze obrátit se našla oporu pro nohy, kterými se snaží odrazit se. Z těchto pochopitelných důvodů tedy volíme misku přiměřenou velikosti želvy, nejlépe tak hlubokou, jak požadujeme, abychom ji mohli plnit po okraj bez nějakého rizika komplikací. U malé želvy do roku života je bezpečná a dostačující hloubka +- 1cm. Na příkladech si ukážeme, která miska je vhodná a která méně:

 

1) tato miska je vhodná a to díky hrubému okraji, který želvě pomáhá vylézt ven a povrch se jí neklouže  

miska-pro-zelvy.jpg

 

 

2) tato glazovaná miska je naopak nevhodná, protože želvám se to smeká jako na ledě a těžko nacházejí oporu pro své drápky k zachycení a bezpečnému pohybu. 

miska-glazovana.jpg

 

 

3) Řešením u glazované misky je položení kamenů na dno a tím želvy mají oporu na kluzkém povrchu.

miska-pro-zelvy-1.jpg